CD Melodie našich šabatů - Hannah Maxová

Detailní popis produktu

Již více než tisíc let žijí Židé na území Čech, Moravy a Slovenska. Byly zde pro ně doby dobré i horší, ale stále přežívali se svou vírou v městských i venkovských ghettech. Živit se směli jen povoláními, která byla považována spíše za potupná – obchodem, finančnictvím a lékařstvím. Až na konci 18. století za císaře Josefa II. se směli stěhovat mimo vyhrazené čtvrti a veřejně se věnovat jiným povoláním a řemeslům. Záhy se někteří talentovaní Židé vypracovali na významné průmyslníky, umělce a vědce. Postupně se stávali normální součástí zdejší společnosti a kultury. Za zlatý věk židovského života v našich krajích mnozí považují období československé první republiky za prezidenta T. G. Masaryka, kdy společnost považovala za přirozené soužití kultur české, slovenské, německé a židovské. Víry křesťanská a židovská se navzájem tolerovaly. V židovských rodinách a synagogách o šabatech a svátcích zněly hebrejské modlitby a písně. Nepředstavitelně tragický konec tomu učinil nástup zrůdné německé nacistické ideologie, která vedla k holocaustu, fašistickým státem řízeným vyvražděním šesti miliónů Židů. Z našich zemí bylo deportováno a v koncentračních táborech zavražděno přes tři sta tisíc lidí. Po válce se vrátilo jen několik stovek přeživších vězňů. Z těch, kteří přežili, se mnozí rozhodli pro emigraci do Ameriky, Izraele a jiných zemí mimo Evropu. V poválečném Československu, které se převratem v roce 1948 stalo vazalským státem Sovětského svazu, tvrdý komunistický režim neustále potlačoval židovství jako reakční ideologii. Jen formálně zde přežívalo několik malých židovských komunit, které byly pod neustálým dozorem státní tajné bezpečnosti StB. Většina zbylých českých a slovenských Židů se ke své víře veřejně nehlásila, ale prožívali ji pouze ve svých rodinách nebo v kruhu blízkých přátel. Až události roku 1989 uvolnily pouta, kterými byla svazována svoboda vyznání. Jen zvolna si naši souvěrci začali opět zvykat, že mohou projevovat svou židovskou víru. Někteří z nich obnovili zaniklé židovské obce a organizace. Z mnoha set tisícové předválečné židovské pospolitosti v naší republice však zbylo jen několik tisíc potomků zavražděných či přeživších Šoa a těch, kteří se rozhodli konvertovat k judaismu. Není možné vrátit čas, lidské ztráty holocaustu jsou nenahraditelné. Ale právě proto by mělo být ctí a povinností všech, kteří se hlásí k judaismu, obnovovat normální židovský život ve svých rodinách a v blízkých komunitách, aby se mu vrátila pestrost, pluralita a demokracie, aby se židovství opět stalo přirozenou součástí společnosti a nikoliv ghettem. K židovské víře neoddělitelně patří krásné hebrejské modlitby, melodie a písně. Texty modliteb už se podařilo vydat knižně, ale stále chybí profesionální interpretace melodií a písní, podle které by si je mohli připomínat starší pamětníci a učit se je zpívat v rodinách se svými dětmi. To je také hlavním cílem tohoto CD, na něž melodie našich šabatů nazpívala chazanka Židovské liberální unie v ČR, operní mezzosopranistka Jaroslava Hannah Maxová s klavírním doprovodem Veroniky Ptáčkové. Přáli bychom si, aby Vám toto CD přineslo krásné umělecké zážitky a obohatilo prožívání vašich šabatů.

František Fendrych

předseda Židovské liberální unie v České republice

Elie Wiesel (1928–2016) kdysi řekl: „Zpěv je to, co drží Žida při životě, je to i symbol, není to pouhý zpěv, je to židovská duše, židovská paměť. Zpěv je i míza, která tuto paměť oživuje.”

A vskutku zpěv hraje v židovském životě prvořadou roli. Skrze zpěv se předávají rozličné emoce, které aktivizují dávno zapomenuté vzpomínky již zašlých generací. Důležitost zpěvu tkví také v jeho přirozené schopnosti spojovat dohromady. Ti, kteří zvládnou společně zpívat, mohou zapomenout na vzájemné spory a soustředit se na společný úkol: aby naše společná píseň zněla.

Zpěv je důležitý zejména v této době, kdy se snad víc, než kdy jindy snažíme o renesanci židovského života v České republice. V českých synagogách v minulosti zaznívala varhanní hudba z pera významných skladatelů Davida Rubina, Hermann Bermanna, Salomona Sulzera a Louise Lewandowského, který je zastoupen i na tomto CD. Za varhanním pultem seděl mimo jiné i František Škroup, který proslul jako autor hudby k české národní hymně „Kde domov můj”. Cíl všech těchto velikánů byl jasný: společným zpěvem velkolepé hudby navrátit krásu a atraktivitu tradiční židovské liturgii. Ačkoliv nemůžeme zcela navrátit tyto staré časy, můžeme se alespoň pokusit na ně navázat. K tomuto účelu má sloužit toto CD, na kterém naleznete písně z šabatové synagogální liturgie i z domova od různých autorů a různého stáří. Cílem CD je napomoci tomu, aby se zpěv navrátil do všech synagog i domácností. A konečně, vydání CD by nebylo možné uskutečnit bez velkorysé finanční podpory Nadačního fondu obětem holocaustu, liberecké firmy ERMEG pánů Jelínků, a pana Jonathana Wootliffa.

Jaroslava Hannah Maxová

www.maxova.com