Modlitby a požehnání

Co je modlitba?

Každý si pod tímto pojmem dokáže něco představit. Vraťme se ale na počátek. Když Izraelité putovali pouští, ještě za časů Mojžíše, neexistovaly žádné modlitby. To vše přišlo až s Tórou. Když byl za krále Šalamouna postaven v Jeruzalémě první chrám, byl zaveden i zpěv žalmů, a tak začala tradice modlitby. Přicházeli rabíni a modliteb přibývalo a přibývalo. Dnes jsou zapsány v židovské modlitební knize siddur. Ta se nachází v každém synagoze (templu) i ve většině domácností. Obsahuje 150 biblických žalmů, historické pasáže, prastaré hymny a liturgické meditace z Pěti knih Mojžíšových.

Proč se modlit?

Povinnost modlit se je uvedena v Tóře a platí pro muže i pro ženy. Modlitba má vyjadřovat lásku člověka k Bohu. Modlitba je vnímána jako jakési cvičení v kázni, snaha o opětovné obnovení svazku s Bohem. Rozdíl je mezi modlitbou soukromou a společnou. Pokud se modlíme například v synagoze nebo v ješivě, je modlitba v hebrejštině. Pokud se ale modlíme sami doma, třeba před spaním, záleží jen na nás, jaký jazyk zvolíme.

Jak často se modlit?

Tady lze najít výjimky. Zatímco povinnost mužů je modlit se nejméně 3x denně, u žen je uvedeno 1x denně. Všechny židovské svátky začínají večer, a tak i první denní modlitba je ta večerní. Následuje modlitba ranní a odpolední. Podle tradice zavedl první ranní modlitbu Abraham, odpolední Izák a večerní Jákob. O šabatu nebo v době vysokých svátků se počet modliteb samozřejmě liší. Modliteb i nařízených pravidel je více. Každý svátek má svá specifika, ale obecně lze říct, že nejběžnější rituály spojené s modlitbou probíhají každý den.

Jak to vypadá?

Mnohé často zaujme, jak jsou modlící se muži oblečení. Ano, muži. Oděv při modlitbě je totiž klíčový především u nich. Na ženy se mnohá halachická nařízení nevztahují nebo není nutné, aby je praktikovaly. U mužů je to jiné. Pokrývka hlavy je nutností. Ať už se jedná o klobouk, čepici nebo kippu (jarmulku). Součástí oděvu je taky modlitební šál (tallit), během ranních modliteb a ve všední dny nosí muži tefillin. Modlitební řemínky s černou krabičkou, ve které je umístěn svitek obsahující verš z Tóry. Řemínky se připevňují speciálním způsobem na předloktí a na hlavu. A ono známé pohupování? Na tom se rabíni dodnes neshodují. Jedni tvrdí, že exaltické houpání vpřed a vzad během modlitby není na místě. Jiní tyto projevy dokonce podporují. Asi záleží na tom, kolik toho kdo ustojí.

Požehnání

Něco tak přirozeného, jako dýchání. Například Bible se nikde nezmiňuje o tom, kdy by mělo být požehnání pronášeno, zkrátka to bylo všeobecně známo a nebylo třeba to nikam zapisovat. Žehnalo se ve svatyni na konec bohoslužby. Žehnalo se v minulosti, žehná se dnes a žehnat se bude i za další stovky let.

Kdy se žehná?

V životě praktikujícího Žida je celá řada chvil, při kterých je vhodné pronést požehnání. Jednou z velkých kapitol je například stolování. Žehná se nad jídlem i nápoji, žehná se v době svátků nebo i u připevňování mezuzy. Žehná se, když začne pršet nebo vysvitne slunce. Když si oblékáme nové oblečení, při zaslechnutí dobrých zpráv nebo i tehdy, když se opravdu krásně vyspíme.